Chystáš se zdolat svůj cíl? Alžběta si svůj cíl pro letošní rok stanovila jasně: maraton. Vyhrála soutěž a v dubnu se chystá do ulic Paříže! I když je Bety zkušenou běžkyní, má za sebou závody na 10 km i půlmaratony, maraton je pro ni velká výzva.
Proč je ale maraton tak specifický? Co se děje v organismu při dlouhodobé zátěži a na co se připravit?
Cílem Bety je uběhnout maraton pod 4 hodiny, bude tedy muset udržet průměrné tempo 5’41“ /km.
Vytrvalostní výkon je charakterizován dlouhodobými opakujícími se svalovými kontrakcemi. Aby k nim mohlo docházet, je zapotřebí velké množství energie a iontů, které nervosvalové vzruchy přenášejí. Tuto energii tělo získává oxidativním neboli aerobním způsobem, tedy za přístupu kyslíku. Sacharidy jsou základní živinou, která se spotřebovává a přeměňuje na energii. Při dlouhodobém výkonu, trvajícím několik hodin, dojde po určité době k čerpání energie i z tuků. Tento proces je velmi efektivní, z 1 g tuků se uvolní 37 kJ na rozdíl od sacharidů, kde se z 1 g uvolní 16 kJ. Tuky jsou složeny z mastných kyselin, z těch se oxidací (za přístupu kyslíku) uvolní triglyceridy, které se následně přemění na potřebnou energii.
Přirozeně je tuková zásoba organismu docela vysoká. Dospělá žena vážící 55 kg s obsahem tuků 20 %, by měla 11 000 g tuku, což představuje 407 000 kJ. To je o mnoho více, než energie ze sacharidů, která by byla přibližně 7 000 kJ.
Při dlouhodobém vytrvalostním výkonu je energie získávána z tuků nezbytná. Glykogenové zásoby vystačí přibližně na 90 – 120 minut výkonu.
Proč se ale mluví pořád o sacharidech a tuky zůstávají v pozadí, i když jsou tak výborným zdrojem energie? Odpověď je jednoduchá: Tuky se spalují pouze společně se sacharidy. Energetický metabolismus startuje postupně a živiny se zapojují v závislosti na intenzitě a době trvání výkonu.
Pokud se jedná o extrémně dlouhé a vytrvalostně náročné závody, dochází pak k získávání energie i z proteinů. Tento způsob je ovšem velmi neefektivní. Jelikož si organismus neumí vytvořit proteinové zásoby, dochází ke katabolickým procesům a rozkladu vlastní tkáně na pokrytí energických nároků.
