Život nám neustále přináší nějaké výzvy a možnosti, jak něčeho dosáhnout, překonat své hranice. V tomto ohledu jsme my lidé jediní savci, kteří jdou neustále do rizika, a posouvají své osobní limity dál. Co nás k tomu vede? Je to určitá výzva, motivace, pro někoho životní cesta, cíl.
Letos v zimě jsme s Honzou, mým bráchou a parťákem, také takovou výzvu přijali. Horský vytrvalostní závod. I když jsme oba dva sportovci, běžci, naše disciplíny jsou poněkud kratší. Proto jsme se rozhodli přípravu rozhodně nepodcenit.
Při takovýchto závodech hraje jednu ze stěžejních rolí výživa. Všeobecných rad, jak se stravovat je spousty. Každý jsme ale výjimeční, proto platí jen jedno pravidlo: VŠE SI PŘED STARTEM VYZKOUŠEJ V TRÉNINKU!
Naše testovací tréninková trasa v Beskydech měřila 35 kilometrů s převýšením 2000m. Beskydy jsou pro nás oba srdeční záležitostí, protože jsme zde vyrůstali a dodnes zde trávíme většinu volného času. Ráno před tréninkem jsme se pořádně nasnídali a doplnili tekutiny a minerály pomocí iontového nápoje. Sbalili se na cestu a vyrazili. S sebou jsme měli Isostar energetické tablety Powertabs, Isostar Energy Shot, Isostar High Energy tyčinku, Isostar Crackers a 1,5litru vody.
Tréninková trať začala mírným stoupáním, dlouhým asi 5 km. Prvotní asfaltová cesta se po pár kilometrech změnila v prudké terénní stoupání. Kvalitní snídaně a dostatečná hydratace nám plně stačily, nechyběly síly ani energie. Po úvodních 10 kilometrech a 800 metrech stoupání jsme se objevili na prvním vrcholu. I když Beskydy docela znám, na čtvrté nejvyšší hoře Beskyd jsem stála poprvé. Já i Honza jsme se cítili v pohodě. Abychom ale zcela nevyčerpali své energetické zásoby, rozhodli jsme se vyzkoušet energetickou tabletu Isostar Powertabs Lemon. Citrónová příchuť nás příjemně osvěžila. Zapili jsme ji dostatečným množstvím vody a vyrazili po hřebeni dál.
Tablety jsou balené samostatně, což je jejich obrovskou výhodou. Stačí jí mít jako energetickou záchranu v kapse. Pak není potřeba ani zastavovat a zpomalovat své tempo.
Běh po hřebeni jsme si užívali. V počátečním prudkém seběhu jsme v protisměru minuli cyklistu. No, kolo by se nám tlačit nechtělo, pro cyklistu to byla ale výzva, dokonce se usmíval. Příjemný hřeben se po pár kilometrech změnil v seběh sjezdovky. Jako dítě jsem zde mívala tréninky na lyžích. Tenkrát by mne nikdy nenapadlo, že jí jednou budu dobrovolně sbíhat.
Seběhy dolů nejsou odpočinkem, ba naopak. Kameny, kořeny, štěrk a suťoviska vyžadují koncentraci. Po několika kilometrech se tedy začínáme opět těšit, až naše trase začne opět stoupat. Druhé stoupání je kratší, o to ale prudší. Zdolané kilometry přibývají a my se ocitáme v polovině tréninku. Tělo se začíná hlásit o energii. Je čas otestovat Isostar High Energy tyčinku. Název se rozhodně neminul účinkem. S Honzou jsme se shodli, že přišla právě vhod. Doplníme tekutiny a vyrážíme po hřebenu dál. Trasa vede krásnou přírodou a my se nestíháme dívat kolem sebe a zároveň i pod nohy.
Sbíháme do sedla, odkud nás čeká závěrečné 5ti kilometrové stoupání. Chuť na sladké se vytratila, tělo si žádá něco slaného. Dáváme si každý jeden slaný Isostar Cracker se šunkou a sýrem, zapíjíme vodou a vyrážíme vstříc dalšímu kopci.
Máme za sebou necelých 30 kilometrů a užíváme si poslední vrcholové výhledy. Isostar Energy shot nás nakopává a řítíme se kopcem dolů zpět do údolí.
Můj žaludek a celý organismus zvládl vše na výbornou. Honza je na tom stejně, akorát mu chybí iontový nápoj. Na ten se už těším i já. Ráno jsme si totiž nachystali bidony s iontovým nápojem do auta a na konci tréninku v nás obou během chvilinky zmizely.
Testování proběhlo na jedničku! Příště sebou bereme iontový nápoj v tabletách!
