Bílkoviny ve sportu

 

Bílkoviny neboli proteiny plní ve výživě každého člověka důležitou úlohu. Proto jsou neodmyslitelnou součástí každodenního pravidelného příjmu. Veškeré tělesné bílkoviny mají dvě hlavní funkce: stavební a funkční (regulační). Stavební bílkoviny se podílejí na tvorbě a obnově tkání (kůže, svaly,…), funkční bílkoviny jsou součástí enzymů nebo hormonů. Často plní bílkoviny obě dvě role.

Je tedy zřejmé, že bez bílkovin bychom nemohli existovat. Zvýšené pozornosti je potřeba dbát u rizikových skupin, jejichž nároky na bílkoviny jsou ve srovnání s běžnou populaci vyšší. Jednu z těchto skupin tvoří právě sportovci. Příjem bílkovin u sportovců závisí na typu sportu, druhu tréninku, intenzitě zátěže a stanovených cílech.

Co ale bílkoviny jsou a kde je najít?

Bílkoviny jsou dlouhé řetězce aminokyselin. Aminokyseliny jsou z chemického hlediska látky složené z aminové (-NH₂) a karboxylové skupiny (-COOH). V těle člověka máme asi 20 různých aminokyselin, přičemž naprostá většina se nachází ve formě bílkovin a jen malé množství je ve volné formě. Největší zásobárnou jsou svaly.

Některé aminokyseliny jsou syntetizovány v lidském těle (neesenciální aminokyseliny). Tento proces je možný ale pouze u 7 aminokyselin, zbylých 13 je nutné dodávat ve stravě (esenciální). Jelikož náš organismus nemá žádnou zásobárnu aminokyselin, musíme je pravidelně přijímat stravou.

Pro každého sportovce je tedy důležité vědět, kde se veškeré aminokyseliny nacházejí, aby zaručil jejich přísun. Pokud nějaká aminokyselina chybí, nemůžou se vytvořit dané bílkoviny.

Nejlepším zdrojem všech esenciálních aminokyselin jsou všeobecně potraviny živočišného původu (maso, vejce, mléčné výrobky, ryby). Potraviny rostlinného původu neobsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin. Vegetariáni musí proto rostlinné zdroje správně kombinovat (např. obiloviny+luštěniny, …).

Ve sportovním tréninku podporují bílkoviny nejen svalový růst, ale i svalovou regeneraci. Vysokým zatížením svalů dochází k jejich opotřebení, únavě a k mikrotrhlinkám. Bílkoviny se podílejí na reparačních mechanismech a urychlují regeneraci.

Ideální příjem bílkovin je po tréninku, kdy bílkoviny plní výše uvedené funkce. Jejich množství a načasování příjmu se odvíjí od typu tréninku (silový, vytrvalostní, rychlostní,…) a individuálních cílů. Doporučený denní příjem bílkovin pro běžného člověka je 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti za den, pro sportovce jsou ale hodnoty jiné. Ty najdeme v tabulce.

Doporučený příjem bílkoviny u sportovců (g/kg těl. hm./den)
rekreační sportovci (30min 4 – 5krát týdně)	0,8 – 1,0
vytrvalostní sportovci: střední intenzita	1,2
vytrvalostní sportovci: velký objem tréninku	1,6
silové disciplíny: nováčci	1,5 – 1,7
silové disciplíny: ustálený stav	1,0 – 1,2
dospívající sportovci   při růstovém spurtu	1,5

Nadměrný příjem bílkovin

Jak již bylo zvýšeno výše, bílkoviny ani aminokyseliny si lidský organismus neumí skladovat. Nadměrné množství dusíku a síry je z organismu vylučováno. Pokud by tento stav trval delší dobu, dochází pak k přetěžování ledvin a jater. Tento proces je doprovázen také nepříjemnými pocity bolesti břicha, nadýmáním, což negativně ovlivňuje vlastní trénink a sportovní výkon.

Bílkoviny se v trávicím systému rozkládají poměrně dlouhou dobu, 6-12 hodin. Jejich příjem je nutné sladit s tréninkem či závodem. Pokud nejsme schopni kýženého množství dosáhnout příjmem běžné stavy, slouží sportovcům proteinové doplňky stravy. Jedná se většinou o proteinové nápoje, gainery, prášky či tyčinky.